Mohavská poušť

Většina obyvatel Jižní Kalifornie žije v blízkosti pobřeží nebo přímo u oceánu, důvodem mimo jiné je i fakt, že velkou část území směrem do vnitrozemí tvoří pouště. Jsou dvě a velmi zjednodušeně lze říci, že je od sebe odděluje mezistátní dálnice I-10, která vede z Los Angeles do Phoenixu v Arizoně (a pak dále na východ přes Texas až na Floridu). Na sever od dálnice leží Mojave Desert, která zasahuje z Východní Kalifornie až na území Jižní Nevady, Severozápadní Arizony a Jihozápadního Utahu. Klimaticky jsou typické chladné až mírné zimy, velmi horká léta. Prší jen občas v zimě. Symbolem pouště je "Joshua Tree" palma juka – Yucca brevifolia. A najdeme tu i velká města jako Las Vegas, Palmdale, Lake Havasu City.

Na jih od dálnice začíná Sonoran Desert - rozsáhlá poušť zahrnující většinu Jihovýchodní Kalifornie, Jižní Arizony a zasahující hluboko do Mexika. Zimy jsou v ní mírné až teplé, zato léta jsou velmi horká (nejžhavější poušť). Zapršet tu může v zimě i v létě. Typickou rostlinou je obří "Saguaro" kaktus svícnový - Carnegiea gigantea. Rozkládají se v ní pouštní města Phoenix, Tucson a Palm Springs.

Mohavská poušť (Mojave desert) zabírá přibližně 43 000 čtverečních mil a je považována za nejmenší a nejsušší poušť ve Spojených státech. Nachází se ve srážkovém stínu pohoří Sierra Nevada mezi Great Basin Desert (Velkou pánví) na severu a Sonora Desert na jihu.Jde o typickou kamenitou poušť s velmi řídkou vegetací. Nadmořská výška se obecně pohybuje mezi třemi a šesti tisíci stopami, přestože národní park Death Valley, který zde leží, zahrnuje horu Telescope Peak o výšce 11 049 stop a rovněž nejnižší bod ve Spojených státech, 279 stop pod hladinou moře ležící Badwater Basin. Ze školy si všichni pamatujeme, že teplota je funkcí zeměpisné šířky a nadmořské výšky. Takže přestože má Mohavská poušť nejnižší absolutní nadmořskou výšku a nejvyšší maximální teplotu (134 ° F v Údolí smrti), nachází se severněji od pouště Sonorské a její průměrné nadmořské výšky jsou vyšší. Výsledkem tedy je, že její průměrné teploty jsou nižší než v Sonora Desert :-D.

To ale nic nemění na tom, že právě v Mohavská poušt, drží rekord v nejvyšší teplotě vzduchu a teplotě povrchu zaznamenané na Zemi. Najdeme zde také místo s nejnižší nadmořskou výškou v Severní Americe. Tyto hodnoty byly naměřeny v Národním parku Death Valley - Furnace Creek zaznamenal 10. července 2013 134 F (56,7 C). Na stejném místě pak byla 15. července 1972 zaznamenána povrchová teplota 201 F (93,9 C). Nejnižší nadmořská výška byla naměřena v Badwater Basin, a to 279 stop (85 m) pod hladinou moře. Národní park Death Valley rozhodně stojí za návštěvu, ale nejezděte tam v letních měsících (červen - září), dlouho venku nevydržíte. Kromě míst zmíněných výše, určitě nevynechte Zabriskie Point Je to místo s vyvýšeným výhledem na téměř mimozemskou, barevnou, zvlněnou krajinu na okraji Black Mountains, jen několik mil východně od Údolí smrti. Z dech beroucí vyhlídky jsou vidět i ploché solné pláně na dně údolí. Milovníci filmové klasiky vědí, že sem bylo umístěno několik minut slavného filmu Zabriskie Point (1970). Auto musíte odstavit na parkovišti a po krátké procházce do kopce jste tam.

Pár praktických poznámek, pokud jste v poušti poprvé. Vždy bez výhrad dodržujte pokyny správců parku, zastavte se pro aktuální podmínky a doporučení v informačním centru. Téměř každý rok řada lidí zaplatí svoji lehkovážnost životem. Pokud se přeci rozhodnete vystoupit z klimatizovaného vozu potřebujete minimálně dobré turistické boty a dostatek vody. Teplota zemského povrchu je brutální a do půl hodiny máte odlepené podrážky svých módních tenisek a nejste schopni udělat ani krok. Ve zdejším klimatu ztrácíte pocením přibližně litr vody za hodinu. Osobně používám jednoduché pravidlo - každá hodina pobytu v terénu, znamená jeden litr vody sebou. Ještě lepší je držet se místního pravidla pro pohyb v poušti - 1 galon vody na 1 míli chůze. Obecně je dobré znát nejen vzdálenost do cíle v mílích, ale také časovou náročnost cesty. Počítejte s tím, že pouštní vegetace je tvrdá a ostrá, neuhne vám, a ani ji bez zranění neodstrčíte z cesty. Pokud jedete do pouště autem, naložte opravdu hodně vody, minimálně 10l na osobu a den. Berte velmi vážně informační cedule o vzdálenosti k další čerpací stanici (často i přes 100 km) a mějte vždy dostatek paliva. Velké americké motory mají v poušti stejně velkou žízeň jako vy. Vydáte-li se na nezpevněné silnice, je pohon 4x4, dostatečná světlá výška vozu a dobré pneumatiky absolutní základ. Pokud potkáte cyklistu nebo pěší turisty, vždy zastavte a zeptejte se zda nepotřebují vodu. Vím, že to může připadat přehnané, ale rozhodně tomu tak není. Velmi užitečné je vybrat vhodné roční období i denní dobu pro pohyb v poušti, a vždy někomu dalšímu sdělit vaše cestovatelské plány. Samozřejmě by to neměl být někdo, kdo cestuje s vámi :-D.

Perlou Mohavské pouště je Joshua Tree National Park. Joshua Tree je největší z juk a roste pouze tady. Přírodní porosty tohoto malebného stále zeleného stromu-palmy nerostou nikde jinde na světě. Jeho výška se pohybuje od 15 do 40 stop, roste 2 až 3 palce za rok a může žít až 150 let. Název pochází od Mormonů, kterým jeho větve připomínaly zdvižené ruce proroka Joshuy a ukazovaly cestovatelům cestu dále na západ. Pamětníkům se určitě vybaví slavné album The Joshua Tree irské skupiny U2 z roku 1987. https://www.youtube.com/watch?v=gH1EpMxO3vU

Je to opravdu magické místo, nefunguje tu ani rádio ani mobilní telefony. Mám velké štěstí, že jsem zde mohl být v posledních dvou desetiletích několikrát a pokaždé se dostavil stejný pocit. Čas postupně zpomaluje, až se zastaví úplně. Zdejší téměř nadpozemská krajina, hra světla a ticho vymažou spojení s realitou. Zůstanete na moment mimo prostor i čas - jen s onou jedinou otázkou: "Have you found what you are looking for?" :-D

V Mohavské poušti se nachází ještě mnoho zajímavých a jedinečných míst. Na své si zde přijdou například fandové letectví a letecké techniky. Najdete zde proslulé hřbitovy letadel a známé letecké základny. Když se budete vracet z Death Valley do Los Angeles po dálnici č. 58 pojedete kolem Mojave Air and Space Port (zadejte do Google Maps "1434 Flight Line, Mojave"). Je zde pozoruhodný hřbitov letadel, kde jsou komerční letadla v důchodu kanibalizována na náhradní díly. Přestože jsou oplocena a pravidelně hlídána, stále je možné dojít až k plotu a podívat se na ně zblízka. Flight Line 1434 neměla být leteckým hřbitovem, ale z nutnosti se jím stala. Jsou zde všechny druhy značek a modelů dopravních letadel. Byla zde zaparkována po teroristických útocích z 11. září 2001, protože letecké společnosti si již nemohly dovolit udržovat ve vzduchu tolik letů, jako kdysi a hangáry na mnoha amerických letištích byly plné. Veliké množství letadel zde bylo uzemněno loni v průběhu pandemie Covid-19, kvůli značnému omezení mezikontinentálních komerčních letů. Mohutná směrová kormidla (výškovky) dopravních letadel nesoucí emblémy v podstatě všech velkých amerických aerolinek, ale i Lufthansy či KLM, jsou viditelná již z daleka. O kousek dál po dálnici 58 pojedete kolem Edwards Air Force Base, což je slavná základna předurčená k testování vojenských letadel. Všechny nejznámější americké letouny od 40. let zde prodělaly zkoušku ohněm. Koncem čtyřicátých let zde Chuck Yeager poprvé překonal hranici rychlosti zvuku. Základna se rozkládá na dně vyschlého solného Rogersova jezera, v nadmořské výšce přibližně 700 m, v oblasti s velice stálým počasím, nízkými srážkami a celoročně vynikající viditelností. Díky ranveji s délkou 4,5 km na ní přistávaly raketoplány programu Space Shuttle, je také záložním letištěm pro Los Angeles LAX v případě zemětřesení.

Impozantním hřbitovem pro asi 4000 vojenských letadel je pak AMARG, který se nachází v blízkosti centra Tucsonu, na letecké základně Davis-Monthan (zadejte do Google maps "309th Aerospace Maintenance and Regeneration Group (AMARG)". Jen satelitní snímky dokáží odhalit nevídané rozměry tohoto místa. Klima v této části Mohavské pouště je stálé, suché, vzduch čistý a prakticky bez smogu, což pomáhá minimalizovat korozi. Půda je zásaditá a tak pevná, že letadla lze táhnout a parkovat na nezpevněném povrchu, aniž by zapadla. Většina strojů je zakonzervovaná a udržovaná pro rychlé znovu uvedení do provozu v případě potřeby. Najdete zde prakticky všechny typy vojenských letounů od války ve Vietnamu po současnost, včetně legendárních strategických bombardérů B-52.

U.S. Navy photo by Photographer’s Mate 3rd Class Shannon R. Smith. - This image was released by the United States Navy with the ID 040204