Inland Empire - říše pomerančů

Inland Empire, nebo také „IE“, je oblast jižní Kalifornie přibližně 60 mil dlouhá od severu k jihu a asi 50 mil široká od východu na západ. Rozkládá se v okresech Riverside a San Bernardino východně od L.A. Území je ze všech stran obklopeno horskými pásmy a kopci, pouze s několika přirozenými průsmyky do Los Angeles a Orange County na západě. San Diego County leží na jihu a Palm Springs na východě. Mezi důležitá města Inland Empire patří San Bernardino, Riverside a Ontario, které obsluhuje stejnojmenné mezinárodní letiště, dále Pomona, Redlands a Corona.

Naprosto fascinující je skutečnost, že na 320 stupních obzoru vidíte hory, které se nejméně na čtyřech místech tyčí do výše přes 10 000 stop (3000m). Inland Empire je snad jediné místo ve Spojených státech, kde jste 45 minut od sjezdovek a 45 minut od pláží; v některých obdobích roku počasí umožňuje lyžování i plavání v oceánu ve stejný den! Východní průsmyk do Sonorské pouště stoupá do 1600 stop, po obou stranách se tyčí vrcholy hodně přes 10 000 stop a středem průsmyku vede dálnice Interstate 10. Nejpozoruhodnější jsou Mt. San Jacinto Peak na jihu a San Gorgonio a San Bernardino vrcholy na severu. Toto až neskutečné panorama je způsobeno historickou přetlačovanou mezi dvěma masivními tektonickými deskami, tichomořskou a severoamerickou. Výsledkem je nejvyšší vertikální desková struktura v Severní Americe, která svou výškou poráží i Skalnaté hory, protože velká část desky samotné je pohřbena tisíce stop pode dnem údolí. Ohromující pohled umocňuje téměř 3000 větrných elektráren, které v průsmyku stojí všude kolem dálnice. Některé jsou přes 100m vysoké.

Rozsah nadmořské výšky činí místní topografii neuvěřitelně zajímavou a vytváří klimatické zóny od pouště s palmami po alpský ekosystém, s duby a jehličnatými lesy. To vše jen pár desítek minut (jízdy autem) od sebe. Pokud vás to fascinuje stejně jako mne, vše se dá vidět z blízka například cestou po slavné dálnici Rim of the World v pohoří San Bernardino,

Lidé jsou přitahováni přírodními divy této oblasti již dvě stě let, a i dnes užívají přírodního bohatství všemi myslitelnými způsoby. S bohatou historií a robustní ekonomikou navíc je Inland Empire oblastí plnou překvapení. Hlavním důvodem proč se lidé usazovali v této části Kalifornie je ale klima. Indiáni ho využívali ke snažšímu zajištění potravy, později pak přitahovalo lidi se zdravotními problémy. Nakonec to byl citrusový průmysl, který proslavil tuto oblast a zejména Redlands a Riverside po celém světě.

Španělští misionáři přivezli citrusy do Kalifornie v roce 1769. Zásadní zlom ale nastal až v roce 1873, kdy misionář v Bahia v Brazílii narazil na sladký pomeranč téměř bez pecek a poslal vzorky stromu americkému ministerstvu zemědělství ve Washingtonu, DC. Zaměstnanec William Saunders odeslal dva malé stromky Elize Tibbetsové, přítelkyni žijící v Riverside v Kalifornii. Pomeranč byl pojmenován Washington Navel pro svůj „pupík“ nacházející se na straně proti stopce. Z výhonků těchto dvou matečných stromů byly vypěstovány tisíce pomerančovníků a události brzy nabraly rychlý spád.

V roce 1885 získal Washington Navel Orange zlatou i stříbrnou medaili na výstavě World’s Industrial and Cotton Centennial v New Orleans. A protože jsme v Americe, tak v Riverside okamžitě zahájili intenzivní propagační program, který skromně prohlásil Riverside za "The Greatest Orange Growing City in the World" Do roku 1895 se Riverside skutečně stal nejbohatším městem v přepočtu na obyvatele v zemi, protože místní pěstitelé nashromáždili veliké jmění z citrusového průmyslu. Washington Navel Orange brzy rostl ve všech částech světa, kde byly půdní a povětrnostní podmínky podobné jako v Riverside.

Ještě dnes téměř všechny pomerančovníky Washington Navel pěstované v Kalifornii pocházejí z oněch dvou původních stromů. Oba matečné pomerančovníky byly v roce 1902 předány Pioneer Historical Society of Riverside. Jeden strom byl zasazen na předním nádvoří Mission Inn a přežil až do roku 1921. Druhý byl zasazen v malém trojúhelníkovém parku na křižovatce ulic Arlington a Magnolia Avenue, kde úspěšně roste a plodí do dnes.

Pokud budete mít někdy chuť se s pěstováním citrusů seznámit podrobněji, velmi doporučuji navštívit California Citrus State Historic Park v Riverside. Věnuji se amatérskému pěstování pomerančovníků již přes 10 let a na plantážích mezi citrusovými stromy dokážu trávit bez problémů hodiny v naprosté extázi :) Konec listopadu je navíc ten správný čas k návštěvě, neboť začíná hlavní sezóna pomerančů Washington Navel. Ano, již jsem jedno povídání na těchto stránkách pomerančům věnoval, ale nemůžu si pomoci a musím se podělit se o některé další informace a zážitky spojené s tímto ovocem. Tentokrát se budu ale věnovat méně známým druhům citrusů.

Buddha's Hand Citron

Citron známý jako Budhova ruka, je jedním z nejstarších citrusových plodů. Tento zvláštní citrus, který se někdy popisuje jako "citrón s prsty", je ceněný pro svou sladkou květinovou vůni a jemnou chuť. Uvnitř ovoce je málo nebo žádná dužina či šťáva – všechno je kůra a dřeň. Z tohoto důvodu není Buddhova ruka ve skutečnosti k přímé konzumaci. Silná kůra se požívá kandována při pečení a v cukrářských receptech. Buddha's Hand Citron je také příjemnou přísadou do likérů a dalších lihovin. V čajovnách jsem ho nakrájený na špalíky viděl používat jako míchadlo v šálcích čaje. Docela drahé míchadlo, jeden kus tohoto ovoce tady stojí $9 ale i $20.

Mandarinka Satsuma

Jde o specifický druh mandarinek, pocházející z Japonska, kde se pěstuje již více než 700 let. Jsou světle oranžové, sladké, šťavnaté a bez pecek. Jsou také nejsnáze loupatelné ze všech mandarinek. Tyto křehké a snadno poškoditelné mandarinky, je poměrně těžké najít čerstvé v obchodech.

A když už jsem u mandarinek, v obchodech nejčastěji najdete Klementinky, ty jsou nejmenším druhem mandarinky. Jsou super sladké, bez pecek a mají červeno-oranžové slupky, které jsou hladké a lesklé. V obchodech je často vidíte pod názvy Cuties nebo Sweeties, ale neloupou se tak snadno jako Satsumas.

Aby byl přehled úplný - v obchodech můžete ještě narazit na Tangerino. Je to pomeranč původem z jihovýchodní Asie, ale v USA je řazen mezi mandarinky. Je trochu šišatý, hodně špatně se loupe a je nejkyselejší z mandarinek. Na druhou stranu jeho chuť je velmi osvěžující.

Pummelo

Pokud jste někdy viděli pomelo na stromě, řekli byste, že se velmi podobá přerostlému grapefruitu. A je to tak správně, protože jde o předchůdce tohoto citrusu. Pomelo je největší citrusový plod na světě, o průměru 4–12 palců (10–30,5 cm), se sladkokyselým vnitřkem pokrytým zelenožlutou nebo světle žlutou, snadno odstranitelnou slupkou. Slupka je poměrně silná, a proto ovoce vydrží dlouhou dobu. Stromy Pomelo pocházejí z Dálného východu, konkrétně z Malajsie, Thajska a jižní Číny, kde je lze nalézt volně rostoucí na březích řek. Pomelo je v Číně považováno za ovoce štěstí a ve většině domácností se jí na Nový rok - má v rodině udržet štěstí a štědrost.

Kumquat

Toto ovoce s legračním názvem je pravděpodobně jedním z nejvíce podceňovaných a nevyužívaných plodů všech dob. Kumquat je podobné pomerančům a pochází z jihovýchodní Asie. V Číně se pěstovalo již ve 12. století. Ačkoli citrusové plody svým tvarem a barvou připomínají pomeranč, ve skutečnosti jsou poměrně malé – o velikosti větší olivy. V Americe se pěstuje od konce 19. století.

Chuť kumquat je výrazně citrusová. Dužnina ovoce je jen mírně sladká, spíše osvěžujícím způsobem kyselá. Kůra je překvapivě chutná a ve skutečnosti je nejsladší částí ovoce a může se jíst (nemusíte tak ovoce loupat). Tyto vlastnosti kumquat přímo předurčují k výrobě naprosto famózních marmelád. Semena navíc obsahují pektin – díky tomu bude vaše marmeláda extra hustá.

Kaffir Lime

Český botanický název je nádherný - citroník ježatý, v gastronomii se však užívají názvy limeta kaffirová, mauricijská papeda nebo kafrová limeta. Tato limetka je paradoxně oblíbená pro své voňavé listy. Plody s bradavičnatou slupkou nedávají moc šťávy. Kůra má kořeněnou vůni s dřevitými tóny. Šťáva je ostře kyselá. Listy se používají v thajské kuchyni a dalších kuchyních jihovýchodní Asie. Je to aromatická bylina a lahodný doplněk do kari a polévek. Silné listy jsou na jedné straně lesklé a tmavě zelené a na druhé světlé. Pamatuji si je jako neodmyslitelnou součást přípravy polévky Tom-Yum. Zajímavostí je, že v současné době probíhá v sociálních médiích kampaň za přejmenování tohoto ovoce. Jeho název totiž pochází z arabského slova kafir, což znamená nevěřící nebo bezvěrec. V Jižní Africe to je vysoce urážlivá a dokonce právně napadnutelná rasová nadávka. Nový název by mohl být Makrut, tak se toto ovoce jmenuje v jihovýchodní Asii odkud pochází.

Variegated Pink Eureka Lemon

Na závěr jedna opravdová specialita - pestrobarevný růžový citron Eureka, tak by se to dalo přeložit, byl objeven v roce 1930 v Burbanku v jižní Kalifornii. Věřte tomu nebo ne, pěstitelé citrusů se v té době nepokoušeli vyšlechtit růžové citrony nebo citroník s barevnými listy – ve skutečnosti jsou tyto svěží citrusové plody výsledkem spontánní mutace klasického citroníku Eureka. Růžovou barvu způsobuje vysoká koncentrace lykopenu, antioxidantu a pigmentu, který dává barvu třeba grapefruitům nebo rajčatům. Chutnají a používají se stejně jako klasické žluté citrony Eureka.

Pokud si v Riverside budete chtít nějaké místní ovoce nebo výrobky z něho koupit, mohu rozhodně doporučit rodinnou farmu Gless Ranch https://www.glessranchcurbside.com/

Zejména zdejším Washington Navel pomerančům se nic nevyrovná, ani chutí, ani cenou. Je třeba je brát po pytlech, neboť jestli si vzpomenete z mého posledního povídání o pomerančích - 5 kusů na osobu a den je zdejší doporučovaná norma :)