Arbor Day - svátek stromů

Mám vždy automaticky určitý respekt k živým organismům větším než já, což je samozřejmě většina stromů :) V sekvojovém lese se můžete cítit úplně bezvýznamně, platany či blahovičníky zase v horkých dnech ochlazují a poskytují ochranu před žhavými slunečními paprsky, kvetoucí Jacarandas pak dokáží rozpoutat takový karneval barev, až oči přecházejí.

Ne všichni ale vědí, že i stromy mají v kalendáři svůj svátek - Arbor Day, národní den oslav stromů. Tady v USA šel příkladem stát Nebraska, který již v roce 1885 vyhlásil zákonem státní svátek sázení stromů. V současnosti si každý americký stát připomíná Den stromů obvykle poslední pátek v dubnu, což je letos připadne na 29.4.

A nebyla by to Kalifornie, aby tu nebylo něco ještě lepšího - California Arbor Week. Začíná 7. března, v den narození čaroděje a zahradníka Luthera Burbanka (pozor není to onen zubař David Burbank, po které je pojmenováno jedno ze severních předměstí Los Angeles), a pokračuje až do 14. března. Hlavní aktivitou během tohoto týdne je, jak jinak, výsadba nových stromů. Osobně si ale myslím, že bychom měli slavit stromy nejen v březnu, ale i dubnu a vůbec po celý rok. Stromy čistí náš vzduch, snižují teplotu v přehřátých městech. a přinášejí tolik potřebnou krásu do drsné městské krajiny.

V jižní Kalifornii rostou díky příznivému klimatu stromy prakticky z celého světa. A tak není divu, že na svých výletech nacházím stále nové a nové druhy. Vzhledem k rozmanitému původu zde najdete kvetoucí stromy v průběhu celého roku. Pravdou ale je, že teď na jaře jich kvete zdaleka nejvíce. Pojďme se na některé z nich podívat zblízka. Pro tentokrát ale vynecháme moje milované citrusy i palmy. Květy stromů se zde hodně barví do červena, a to proto, že hlavní zdejší opylovači, kolibříci, červenou barvu milují.

Erythrina variegata - Indian Coral Tree nebo Tiger's Claw, je tropický strom rostoucí často na široce otevřených pláních (tady golfových hřištích). Původní je v Indii, na Sri Lance a v Tichomoří. Kvete kolem Velikonoc, je mimo jiné oficiálním květem japonského ostrova Okinawa a je prostě nádherný.

Erythrina herbacea - Red Cardinal nebo Cherokee Bean je příbuzným stromu předchozího, květy ale zůstávají trubicovitého tvaru, nerozvinou se. Na konci léta strom tvoří semena výrazné šarlatové barvy, která jsou velmi jedovatá.

Callistemon citrinus - Crimson bottlebrush nebo Lemon bottlebrush. No nazvat strom podle štětky na čištění lahví moc romantické není, ale zcela to vystihuje tvar květů. Rostou často u řek či bažin, a ten citron v názvu je proto, že když zmačkáte list, ucítíte intenzivní citrónovou vůni. Zajímavostí tohoto stromu je, že pod ním téměř nic neroste. Vědci takto v roce 1977 objevili v jeho kořenech přirozený herbicid, který syntetizovali. Stal se podkladem pro komerční výrobu herbicidu používaného dodnes.

Punica granatum - Pomegranate nebo Marhaník granátový. Tak tenhle strom asi mnozí hned poznali, ano plody jsou samotným symbolem plodnosti - granátová jablka. Je malého vzrůstu a pochází ze Stredomorí. Když naplno kvete, tak na přímém slunci je červená barva okvětních lístků tak intenzivní, že z toho až bolí oči.

Brachychiton Acerifolius - Illawarra Flame tree nebo jen Flame Tree je jeden z nejpodivnějších stromů co tu hojně roste. Jméno stromu zcela vystihuje barvu jeho květů. Pochází z východní Austrálie a je velmi odolný vůči suchu. Ty černé lusky co visí na stromě obsahují semena z minulé sezóny. Pokud s nimi začnete manipulovat, nebo vyprošťovat semena z lusku, pozor na jednu věc. Uvnitř se nachází jemné chloupky, které se snadno uvolňují a značně dráždí kůži i dýchací cesty. Objevily se také případy oslepnutí po zasažení očí.

Tabebuia rosea - Pink trumpet tree je překrásný strom ze střední Ameriky, roste v Costa Rica, Salvadoru a jinde v oblasti. Jeho kůra má léčivé účinky a používá se proti střevním parazitům a při léčbě malárie.

Tecoma stans - Yellow trumpetbush nebo Esperanza, druh nízkého stromu rozšířený po Jihu USA a v Latinské Americe, představuje příjemnou barevnou změnu od záplavy rudých květů všude kolem. Zatímco na Bahamách a Panenských ostrovech je národním květem a symbolem hrdosti, na Pacifických ostrovech ho naopak považují za invazivní plevel :)

Acacia confusa - Formosa Acacia nebo Taiwan Acacia je strom z jihovýchodní Asie, v současnosti hojně rozšířený i v Pacifiku včetně souostroví Hawaii. Na jaře doslova exploduje záplavou jemných žlutých květů.

Jacaranda mimosifolia - Blue jacaranda je strom, který jedni milují a druzí (ti co pod nimi bydlí a parkují) nenávidí. Když začnou v pozdním jaře hromadně kvést, podobají se stromy doslova fialovým mračnům. Neskutečný pocit ještě umocňuje tou dobou obvykle šedivá mlhavá obloha (gloom od Pacifiku), na jejímž pozadí jasně fialové stromy doslova září. Ačkoli ve skutečnosti kvetou dvakrát ročně, obvykle od začátku března do června a znovu na podzim, první jarní kvetení je mnohem větší.

Nejstarší jacarandas v L.A. jsou staré 80 až 100 let a odhaduje se, že na veřejných ulicích ve městě jich roste asi 20 000. Pocházejí z Brazílie, Argentiny a Bolívie a bývají 25 až 40 stop vysoké a mohou být stejně široké. Lidé se přijíždějí podívat na kvetoucí jacarandas ze širokého okolí a místa kde je můžete najít zahrnují: Paloma Street v Pasadeně; Del Mar Boulevard v Pasadeně; Stansbury Avenue v Sherman Oaks; Gothic Avenue v North Hills; North Whittier Drive v Beverly Hills; Index Street v Granada Hills; Los Robles Avenue v San Marinu; a starších rezidenčních ulicích v Hollywoodu. No, a pokud žijete náhodou pod stromem, pravděpodobně trávíte spoustu času čištěním auta a snažíte se zabránit tomu, aby se fialové okvětní lístky dostaly dovnitř vašeho domu. Květy totiž ze stromů doslova sněží, a protože jsou velmi jemné, a touto roční dobou je, zejména po ránu, velmi vlhko (gloom), přilepí se okamžitě téměř na cokoliv.

Schinus molle - Peruvian peppertree nebo Californian peppertree, česky se mu říká snad falešný pepřovník. Pochází z pohoří Andy v Jižní Americe, kde se také jeho plody intenzivně využívají v kuchyni, z listů se tkají textilie, indiánští šamani používají suché listy k rituální očistě, a lisovaný olej se používá k balzamování. Pravý pepřovník, jehož plody používáme v kuchyni my, vypadá trošku jinak a pochází z Asie. Květy Kalifornského pepřovníku jsou velmi nenápadné, ale strom jako takový je neskutečně krásný. Spousta takto velikých stromů lemuje například jezero Lake Perris v Riverside, kam jezdím občas chytat kapry. Poskytují přirozený stín, ve větru tiše šumí, a když zavřete oči, máte pocit, že sedíte u Berounky pod vrostlými vrbami. Tedy až na to příšerný vedro :)

Pinus coulteri -Big cone pine či Nut pine je druh borovice pojmenovaný po botanikovi Thomasi Coulterovi, a jako jediný je z dnes popisovaných stromů domácí v Kalifornii, i na celém West Coast. Charakteristické je dlouhé jehličí (fousy) a obrovské šišky, které obsahují veliké piniové oříšky. Ptáci, veverky a Indiáni tyto nádherné stromy a jejich semínka zbožňují. Postupně jsem si je taky zamiloval. Ale nebylo to hned, a mohly za to právě šišky. Jsou opravdu velké - suché váží 300-400g, mokré a plné semínek mají hravě přes 1kg! Pakliže v noci fouká vitr Santa Anna a šišky padají všude možně, jsou to rány jako z děla. Když v pyžamu běžíte vypnout alarm a koukáte na zasmolené prohlubně v kapotě a střeše auta, rychle pochopíte proč pod těmito stromy nikdo neparkuje :) V období zrání piniových oříšků, se každá borovice promění v bufet ve kterém od časného rána vřískají ptáci všeho druhu a tlupy drzých veverek se perou o největší šišky. Nejprve v korunách stromů, a až šiška spadne, tak se rvačka přesune na zem. Samostatnou kapitolou pak je, když se vám podaří na takovou šišku najet pneumatikou auta. Nedoporučuji to ani zkoušet, šiška to většinou přežije :)

Na úplný závěr jsem si nechat jednu specialitu. Pokud vás stromy opravdu zajímají, a budete v Los Angeles či kolem, tak si zajeďte do Carbon Canyon Regional Park v Brea, Orange County. Najdete tu úplný poklad - les pobřežních sekvojí (sekvoj vždyzelená neboli redwood). Pobřežní sekvoje nepocházejí z jižní Kalifornie, doma jsou daleko na severu až na hranicích se státem Oregon (pozor nepleťte si je se sekvojemi z pohorí Sierra Nevada to je Sekvojovec obrovský, úplně jiný druh). Stromy jsou zatím mladé (vysazeny v roce 1975) a nejsou tak vysoké jako stromy v původním prostředí na severu (přes 100m) a nejsou ani tak sytě zelené, na to by potřebovaly mnohem vyšší vzdušnou vlhkost. Přesto rozhodně stojí za to se trochu projít a vidět více než 200 sekvojí, kterým se tu skvěle daří v jejich adoptovaném domově.