U moře je dobře

Na zvuku mořských vln, vůni slané vody a pocitu teplého písku pod prsty u nohou je něco uklidňujícího. Téměř každý z nás zažívá na břehu moře podobné pocity a nedávné vědecké studie dokonce dokazují, že toto prostředí může mít hluboký dopad na náš mozek a duševní zdraví. Pojďme se tedy podívat proč nám pobyt na pláži dokáže vždy zvednout náladu. A pozor vůbec to nesouvisí s tím, zda půjdete do vody či ne! Ve hře je tady hned několik faktorů:

Zvuk příboje a vlnobití.

Plynulé a opakující se proudění vody sem a tam, společně se zvukovou kulisou, kterou slyšíte, tak trochu destimuluje naše mozky a spolu s vizuálními vjemy aktivuje náš parasympatický nervový systém, který je zodpovědný za to, že nás zpomaluje a umožňuje nám relaxovat. Je to podobné jako když při meditaci pravidelně dýcháte a posloucháte svůj vlastní dech.

Barva oceánu.

Studie ukázaly, že různé barvy často vyvolávají různé psychologické, emocionální a fyzické účinky. Modrá barva se například často používá v marketingových materiálech k vyjádření pocitu klidu, protože má na lidi hluboký uklidňující účinek. Zírání na oceán ve skutečnosti mění frekvenci našich mozkových vln a uvádí nás do mírného meditačního stavu. Prostě modrá je dobrá!

Přivoňte si k oceánské mlze.

Když poprvé vstoupíte na písek pláže a necháte své plíce naplnit slaným mlžným vzduchem, váš mozek okamžitě reaguje. Může za to zejména negativně ionizovaný vzduch. Záporné ionty (kyslíkové ionty s připojeným extra elektronem, produkované molekulami vody) ve vlhkém oceánském vzduchu mohou skutečně pomoci uklidnit váš mozek. Btw. pokud chcete vědět co s vaším mozkem provedou naopak kladné ionty, připomínám kapitolku Ďábelský vítr Santa Ana :)

Vnímejte písek mezi prsty u nohou

Bylo prokázáno, že chůze naboso, má řadu stimulačních výhod pro naše tělo a mysl. Přímý styk bosých chodidel se zemí (pískem) umožňuje v postatě jakýsi druh "uzemnění", neboli propojení se zemí. Důvodem je jednak to, že naše chodidla obsahují bohatou síť nervů a akupunkturních bodů, a ty jsou tak přímo stimulovány. A dále pak i fakt, že naše nohy jsou schopny absorbovat volné ionty na zemském povrchu v podstatě stejným způsobem, jakým jsou naše plíce schopny absorbovat ionty ve vzduchu. Země je záporně nabitá, takže když chodíte naboso, "připojíte" k ní své tělo a začne proudit záporně nabitá energie. Výsledkem je příjemný pocit, který mnozí z nás zažívají, jakmile zujeme boty a nohy se zaboří do písku. Chůze naboso po pláži může vyvolat lehké mravenčení a hřejivé pocity způsobené tím, že jsme se „uzemnili“. Ano, všechny tyto pocity a prožitky jsou hluboce osobní, nicméně je to také vše jistým způsobem vědecky vysvětlitelné.

Když už jsme u té vědy, je třeba přiznat, že tu dochází také trochu k placebo efektu. Jsme zvyklí myslet na pláž jako na klidovou a relaxační zónu, a proto očekáváme, že když půjdeme k moři, odpočineme si. A ve většině případů tomu tak je. Pokud jste ale u oceánu, kde je vysoký příliv a odliv (většinou dvakrát denně), zjistěte si včas, jak je to na daném místě se slapovými jevy (nejčastěji pomocí vhodné aplikace v telefonu), podstatně vám to může pobyt na pláži ulehčit a zpříjemnit.

Přes všechna pozitiva a veškerou nádheru je tu pár věcí, na které je třeba si dát pozor. Týká se to písečných pláží které stoupají od moře v trochu ostřejším úhlu. Pokud se vydáte na delší procházku (několik mil) naboso pískem podél čáry přílivu, mějte na paměti, že jdete nakřivo, Jedna noha je výše než druhá. Na krátkou vzdálenost se nic neděje, ale pokud jdete hodinu, mohou začít zlobit velké klouby i páteř. Je dobré se v tu chvíli otočit na zpáteční cestu a zatížit pohybový aparát v obráceném gardu :)

Tento typ pláže má také daleko "měkčí" písek, a to z důvodu, že je výše nad hladinou a voda z ní odtéká rychle zpět do moře. Pokud se vám nohy boří do písku, bude chůze daleko namáhavější, než na rovinatých plážích které jsou téměr na úrovni hladiny moře.

Obsahují mnohem více vody která písek zpevňuje do té míry, že se po nich dá chodit bez proboření i v botách.

No a pak je tu sluníčko. Speciálně tady v jižní Kalifornii je pobyt na pláži velmi zrádný. I v horkých dnech je u oceánu velmi příjemné počasí s chladivou breeze foukající z moře. Oceán nemá nikdy (ani v létě) více než 20C, což je dáno studeným Kalifornským proudem, který teče podél West Coast z Aljašky směrem k rovníku. Nesmíte ale zapomenou, že jste stále na 30 stupni severní zeměpisné šířky (tedy na úrovni Severní Afriky) a slunce tu má obrovskou sílu, i když ji chladný Pacific maskuje. Pohybovat se zde od cca 11:00 - 16:00 bez ochranného krému, slunečních brýlí či oblečení s UV filtrem je v podstatě celoročně zdravotní hazard. Jak se věci mají zjistíte snadno pokud se vydáte směrem do vnitrozemí, jakmile se dostanete dále než 30 km od pobřeží, teploty vyletí v podstatě už od dubna nad 40C.