Road to Hana

Cesta do východní části ostrova Maui po rozhodně nevšední vyhlídkové silnici Hana Highway, je určitě jeden z největších zážitků v mém motoristickém životě. Neuvěřitelná cesta po divokých útesech i deštným pralesem, úzké mosty přes vodopády, šílené slepé zatáčky a spousty úseků, kde se dá jet jen jedním směrem. Cestu budovali různí nadšenci v různých dobách a zřejmě podle vlastních norem, a tak třeba žádný most není konstrukčně stejný, o šířce a povrchu vozovky ani nemluvě. Trasa vede tropickým deštným pralesem na východní, návětrné straně ostrova, a v podstatě kopíruje pobřeží oceánu po svazích sopky Haleakala.

Je tady úplně jiný svět než na opačné straně 3000 m vysokého vulkánu. Prší tady v podstatě nepřetržitě 9 měsíců v roce a přestane jen koncem května, aby se v průběhu srpna zase vše ponořilo do dešťových mračen. Ročně tu naprší pres 2,5 m vody! Zatímco na závětrné straně ostrova je to maximálně 25 cm za rok. Cestovat v lijáku, kdy se voda řítí přes cestu po svazích sopky do oceánu, není úplně dobrý nápad, navíc pro všude přítomné mraky neuvidíte vůbec nic, ani na vlastní silnici. A to by byla škoda, protože po cestě lze spatřit a navštívit spoustu neuvěřitelných přírodních zajímavostí, včetně kaskádových vodopádů, bambusových lesů, turistických stezek temnou, vlhkou džunglí, lávových tunelu, exotických pláží s černým pískem, malebných výhledů, tropických zahrad a historických památek. Říká se, že Road to Hana je cestou do srdce staré Havaje.

Nemá cenu to bagatelizovat - Road to Hana (aka Hana Highway) je nebezpečná. Tento ikonický, asi 100 km dlouhý úsek silnice, spojuje města Kahului a Hana. Celá trasa se může pochlubit 620 vlásenkovými zatáčkami a 59 mosty s jedním jízdním pruhem, což z ní dělá cestu, která není úplně stvořená pro slabé srdce! Ale ti, kteří jsou ochotni podniknout poněkud nejistou výpravu, budou odměněni neuvěřitelnými výhledy na kvetoucí deštné pralesy, hučící vodopády, ponorná jezírka a dramatické mořské scenérie.

Nespěchejte a ujistěte se, že máte dost energie soustředit se na silnici, tedy pokud řídíte. Cesta je dlouhá a nabízí mnoho příležitostí zastavit a dát si pauzu nebo změnit řidiče. Jestli mohu doporučit jednu věc, tak si půjčte auto které jste co do velikosti zvyklí řídit. O tom zda dojedete na konec své cesty, tady často rozhodují centimetry a dokonalý přehled o rozměrech a schopnostech vozu.

S více než 40 pozoruhodnými zastávkami a bezpočtem dalších hodnotných vyhlídek podél Road to Hana se může zdát nemožné zažít tento legendární road trip za jediný den, ale jde to! Samozřejmě, že neuvidíte každou atrakci a na některých zastávkách možná nestrávíte tak dlouho, jak byste chtěli, ale to vám samozřejmě nesmí zabránit zařadit tento výlet na seznam Bucket list! Na webu najdete spousty informací a plánovačů tras i zastávek, takže najít tu správnou kombinaci s ohledem na čas, který máte není náročné. Myslím, že obecně jsou 4 věci, které stojí za to v nějaké formě vidět - tropický prales, černé pláže, vodopády a lávové tunely. Tropický deštný prales je něco, co dostane do kolen každého milovníka přírody. Vůně, barvy, všude přítomná voda a vlhko, exotické zvuky, to vše doslova zahltí vaše smysly v jediném okamžiku. Pokud chcete v místní květeně nějak zorientovat, nevynechte některou z botanických zahrad či arboreta. Po cestě budou nejméně tři, a opravdu stojí za to.

A protože se pohybujeme na svazích sopky, je témeř povinností navštívit Hana Lava Tube. Jak láva dále stékala dolů do oceánu, její povrch se ochladil, ztvrdl a vytvořil kůru, což umožnilo lávě pod ní proudit ještě přibližně 2 další roky. Když láva odtekla, vytvořil se obrovský podzemní tunel, nyní největší svého druhu na Maui a 18. největší lávový tunel na světě! A to zatím byla objevena jen asi polovina jeskyně. Vstup i pohyb v lávovém tunelu je jednoduchý, dostaneme baterku, a už sestupujete po krátkém schodišti pod zem. Je tu kolem 20C a velmi vlhko, stran netopýrů či jiných živočichů nemusíte mít obavy, nic tam dole nežije. Člověku však stejně naskočí husí kůže, když si vybaví jak se tudy valí super tekuté čedičové magma směrem k moři.

S vulkanickou činností úzce souvisí i fakt, že pobřeží a pláže na této straně ostrova mají červenou, popelavou nebo dokonce úplně černou barvu. A tak jakmile se naskytne příležitost zaparkujte u kraje vozovky a sejděte dolů na pláž (například ve Wai’anapanapa State Park). Kombinace modrého Pacifiku, tmavé pláže a sytě zeleného pralesa vytváří velmi neobvyklý pohled,

Voda je v této části ostrova všudy přítomná, Již jsem se zmiňoval o více než 50 mostech na této silnici. Všechny překonávají vodní toky, potoky a říčky, které jsou velmi strmé a jejichž koryty putuje zpět do oceánu obrovské množství vody, které se na svazích vulkánu zachytí z dešťových mraků. Když prší jsou tyto vodní toky nevyzpytatelné a nebezpečné. Mimo období dešťů pak překvapí nádhernou podívanou na často několik kaskád vodopádů nad sebou. Z těch nejznámějších se vyplatí zastavit na Twin Falls, Upper Waikani Falls, Wailua Falls, nebo Waimoku Falls. Schválně jich uvádím několik, protože se běžně stane, že je plno a prostě nikde nezaparkujete. Musíte pokračovat v cestě a pokochat se vodopády jinde. Tady na Hana Highway není volného místa nikdy nazbyt. Naštěstí voda padající ze strmého srázu je ve zdejším ekosystému úspěšný a mnohokrát opakovaný koncept, takže se nakonec dočkáte.

Teď, když jsme dorazili na konec Road to Hana, co dále? No, existují dvě cesty zpět na západní stranu ostrova. Cesta kterou jsme přijeli, Backroad to Hana, a takto se správně rozhodne 99% návštěvníků. Pokud však máte 4X4, odvahu a také stále dostatek denního světla (alespoň 3-4 hodiny), můžete zkusit dokončit okruh kolem sopky Haleakala a celého ostrova po tak zvané Piilani Highway. Tato silnice (Hawaii Route 31) je dlouhá 61 km z Kipahulu do Ulupalakua. Je to zakroucená horská dráha nahoru a dolů. Nejtěžší úsek silnice je dlouhý asi 10 km, kde se cesta v ostrých zatáčkách zužuje do jednoho pruhu. V některých oblastech (například v zálivu Lelekea) je to jen jeden a půl pruhu hrbolaté silnice objímající mořský útes ve slepé zatáčce. Na strmých svazích zde byly instalovány ploty, které zabraňují pádu kamenů na auta. Vlásenky jsou úplně slepé, ale naštěstí tam není skoro žádný provoz. Občas je silnice navíc uzavřena kvůli sesuvům půdy. I když je místy poněkud hodně drsná, v žádném případě nejde o zvlášť nebezpečnou cestu, tedy pokud jedete pomalu. Na jednu věc ještě nesmíte zapomenout, většina autopůjčoven výslovně zakazuje vydat se tímto směrem :-)

Tak nasedat a vzhůru do minulosti nádherného ostrova Maui. A pamatujte, že na tomhle výletě nejde o cíl cesty, ale cesta samotná je klenotem a odměnou!