Rybaření v příboji - Jak číst vlny

Když strávíte nějakou dobu na pobřeží oceánu, začnete časem vnímat, že to co vypadá z počátku jako nezkrotné řádění živlů, má svůj pevný řád a principy. Poslední dobou tomu sice měnící se klima přidává jistou míru neurčitosti, ale i tak, pokud chcete na mořském pobřeží úspěšně rybařit, musíte se naučit určité věci vidět a alespoň zhruba jim porozumět. Zkusíme se společně podívat na ty nejdůležitější faktory, které nemáte šanci ovlivnit, ale které rozhodují o tom, že budete moci zvolat: "Fish on!"

Slapové jevy, vyvolané vzájemným gravitačním působením, naší planety, Měsíce a Slunce, jsou klíčovým prvkem dynamiky pobřežních vod a příboje. Dvakrát za den přichází příliv, který je následován logicky odlivem. Každý den se navíc zhruba o hodinu posunuje čas kdy slapové jevy vrcholí, řídí je totiž lunární cyklus. Vzájemné postavení nebeských těles a jejich přitažlivost určuje, jak velká masa vody se bude tlačit k pobřeží, nebo bude naopak odtahována na volné moře. Každý den na pláži je proto z pohledu rybáře úplně jiný. Když všechno drasticky zjednoduším, rybařit je nejlepší v časovém intervalu dvě hodiny před a dvě hodiny po vrcholu přílivu. Je dobré počkat na dny, kdy příliv vychází na ráno nebo naopak na večer, na plážích je klid a ryby se nebojí přiblížit.

Sem tam se vyskytne komplikace v podobě extrémního přílivu, v dobách slunovratu, při takzvaném gravitačním skočném přílivu, ale také pokud je nad oceánem tlaková níže (bouře), kdy sací efekt cyklony dokáže nadzvednou hladinu až o několik metrů. To vše se pak projeví jako takzvaný High Surf, neboli vysoký příliv. Pláže zmizí pod vodou, pobřežní útesy se sesouvají do vody a občas se vlny podívají i do ulic pobřežních měst. Je lepší za takové situace rybaření vynechat. Opačný extrém, který následuje tedy daleký odliv, naopak představuje příležitost vyrazit na pláž a podívat se jak vypadají struktury dna, kam obvykle za normálního stavu vody nahazujete. Vše je ale třeba brát s rezervou protože písečné dno se s každou takovou událostí mění, a tak musíte mapovat znova a znova.

Existuje obrovské množství zaručených informací jak se orientovat ve vlnách přílivu, a nejen z pohledu rybáře. Opět musím hodně zjednodušovat, ale v podstatě existují dva typy písečných pláží. Svažité, kde se pláž pod různě ostrým úhlem sklání k moři a pak relativně rychle klesá do několika metrové hloubky, a téměř rovné pláže s velmi pozvolným klesáním a pomalu rostoucí hloubkou vody.

Na těch prvních se vlny nabité energií dokáží přiblížit relativně blízko pláži a na krátké vzdálenosti rychle vyrostou do výšky, až začnou přepadat v tzv. "jaws" čelisti. Většinou s velikým rámusem. Na těchto plážích se nikdy neobracejte k oceánu zády. Vlny nikdy nejsou stejně velké a chodí v sériích, to znamená že se nevyhnutelně po nějaké době objeví série zhruba tří nadměrně velkých vln. Pokud koukáte na moře máte tak 10 vteřin na reakci. Pokud ale koukáte jinam, zasáhne vás vlna. Nejprve ztekutí písek pod vašima nohama (to je možné díky jeho nestabilitě na svahu), čímž ztratíte rovnováhu a následně vás kinetická energie vracející se vody rychle srazí a stáhne směrem do oceánu. No a pokud je masa vracející se vody opravdu veliká a prolomí stabilitu příbojové liníe, vznikne zpětný proud - Rip Current.

Voda tak většinou v zpěněném proudu uhání zpět na širé moře a strhává vše sebou. Včetně písku, písečných krabů, písečných červů, neopatrných turistů a samozřejmě rybářů. Po jeho stranách už v moři čekají hejna různě velkých hladových ryb, aby snědly vše co voda z pláže přinese. Těch velikých zpětných proudů, stovky metrů dlouhých, naštěstí vzniká jen málo (jsou ale smrtelně nebezpečné), většina zpětných proudů na tomto typu pláží má krátký život a dosah jen několik desítek metrů. Denně jich vzniká bezpočet. Odhalíte je snadno jako několikametrovou mezeru zpěněné vody v příbojové linii, která víří nebo teče směrem od pláže. No a to je právě ono místo po jehož stranách je třeba nahodit nástrahu, mezi ryby čekající na něco k snědku.

Na relativně rovných plážích, je trochu bezpečnější situace. Tady je třeba se orientovat podle změn v příboji, které vytvářejí struktury dna. Jde hlavně o písečné prahy, na kterých se lámou vlny. Někdy můžeme vidět i tři řady prahů za sebou a tedy tři linie zpěněných řad vln za sebou. Nahazujeme vždy do prohlubní před a za práh. Dobrým místem jsou i boční okraje prahu, tj. kde zpěněný hřeben vlny začíná nebo končí. Mezi písečnými prahy paralelně s linii pobřeží často bývají tzv. rybí dálnice, kudy ryby kolem příboje migrují. Obecně je užitečné zkusit nahodit do jakékoliv "mezery" mezi vlnami.

Samostatnou kapitolou jsou jámy, pokud nějaké najdete za odlivu, je dobré si pamatovat jejich polohu. Ryby se v nich zdržují velmi rády. Najít je ale lze i z pláže - jsou často identifikovatelné jako skvrny temně modré vody. Situaci velmi usnadňuje používání polarizovaných slunečních brýlí, mimochodem bez nich dlouho na pláži nevydržíte. Posledním tipem jsou pak struktury ve vodě, pilíře, mola, bóje, vlnolamy a samozřejmě přírodní skaliska a útesy, jsou přirozeným místem kde se ryby shromažďují a cítí bezpečněji. Jen pozor na to, jaký návazec používáte. V blízkosti struktur doporučuji místo Carolina Rig požít návazec High Low Rig nebo klasický drop shot.

Good Luck!