Žihadlo

Rybaření občas přinese trochu adrenalinu nejnom ve spojeni se zdolávaním ryby na háčku. Podařilo se mi vyrobit adrenalinový příběh dokonce z pokusu odháčkování chycené rybky na pláži. Chvilka nepozornosti, a bylo vymalováno. Hlavním aktérem příběhu je docela malý druh rejnoka označovaný tady jako Round Stingray. Není to žádný obr, ale placka v průměru od 25-50cm. Má však nejjedovatější žihadlo ze všech rejnoků žijících v Southern California.

České označení pro Round Stingrey je kouzelné - Tlustoocaska Hallerova

Rejnok většinou nebývá cílovou rybou, ale vhledem k tomu, že žijí v mělkých pobřežních vodách, jsou úlovkem při surf fishingu poměrně často. Podařilo se mi ho vytáhnout z moře již několikrát. Pokud mu chcete odstranit háček, je třeba ho otočit na záda (tlamku má na břišní straně) a dávat velký pozor na jeho ocas. U kořene ocasu mají totiž rejnoci různě velký trn, často spojený s jedovou žlázou, který je určen výhradně k obraně.

Rejnočí žihadlo v celé své kráse.

Že jsem tentokrát trochu podcenil obratnost tohoto tvora, mi došlo v zápětí, co sebou pořádně mrsknul a mým levým zápěstím projela bolest, jako při bodnutí nožem. Všude byla spousta krve, protože zápěstí je plné žilních pletení, ale prsty jsem mohl hýbat, a tak jsem jen doufal, že žihadlo netrefilo nic důležitého. Zabalil jsem krvácející ruku do trička, posbíral pruty a vydal se z pláže k autu. Než jsem ušel těch pár set metrů, ruka se zvětšila do velikosti baseballové lapací rukavice a pálila jako bych ji strčil do kamen.

Bat ray neboli Siba kalifornská je nejčastějším rejnokem, kterého tady chytíte na háček. Je známý tím, že dokáže vyskočit vysoko z vody.

Naštěstí cesta domu trvá autem jen několik minut, a obě děti byly doma, Dcera coby certifikovaný EMT (Emergency Medical Technician) hned volala kamarádům ze záchranky a začaly se dít věci. Bylo zapotřebí vyčistit ránu, odstranit žihadlo (3-5 cm) a všechny jeho zbytky kvůli nebezpečí infekce a ruku ihned ponořit do co nejteplejší vody, a pokud možno nad hlavou. Cílem je teplem rozložit jed, zmírnit bolest, snížit otok a obnovit periferní cirkulaci pro lepší hojení. Opravdu to funguje, ale je třeba vydržet horkou koupel 60-90 minut.

Horká voda udělala své, ale jen díky ní se ruka rychle zotavila a bolest i otok se minimalizovaly.

Když byly záchranné práce v nejlepším, ve dveřích kuchyně se objevila moje drahá polovička. Jak později poznamenala, zůstala zírat s otevřenou pusou na scénu, kterou jako by napsal Quentin Tarantino: Pod stolem sedi starší chapek do půl těla svlečený s rukou nad hlavou položenou do lavoru na stole. Dcera s mobilem u ucha do něj lije slivovici z láhve a syn pro změnu přilívá vařící vodu z rychlovarné konvice do nádoby s rukou. Všude po podlaze se válí zakrvácené svršky a rybářská výstroj... :-)

Shovelnose guitarfish neboli Pilohřbet je veliký bojovník, máte-li ho na háčku, je to hodně práce s prutem dostat ho na břeh.

Díky perfektnímu zákroku mých dětí a dávce antibiotik se ruka rychle hojila, a po týdnu už to vypadalo jako bych si ji "jen" opařil. A pak že je rybaření nudné hobby :-)

Co se bodnutí stingrayem týká, je to poměrně časté zranění při surfování, kdy surfař na rejnoka nechtěně šlápne. Většina poranění je tak v oblasti chodidel, nebo nohou. V sezóně bývá např na Huntington Beach hlášeno i 100 případů za měsíc. Bodnutí do ruky je věc poměrně vzácná. Abyste se vyhnuli žihadlu, když na pláži náhodou šlápnete na vyděšeného rejnoka, choďte ve vodě způsobem zvaným "stingray shuffle" - při chůzi šoupejte nohama, místo abyste je zvedali. Rejnoci stačí včas uplavat.

Závěrem se musím přiznat, že mne tato příhoda lehce poznamenala. Vždy, když teď cítím že na udici táhnu z vody nejakou rybí "placku", tiše doufám, že to bude "kytara" nebo "netopýr", nikoliv stingray.