Sezóna požárů

V Kalifornii se nelze tématu požárů s úspěchem vyhnout. Je ale až s podivem kolik nepřesných a zavádějících informací o tomto fenoménu koluje. Asi je to i tím, že nespoutaný oheň je magický až mýtický živel. Pokud někde hoří sklad pneumatik či kus rafinérie obklíčený hasičskými jednotkami kolem dokola, nepředstavuje to tak fascinující a husí kůži nahánějící divadlo, jako hořící lesy, kam až oko dohlédne. Oheň hnaný větrem postupující rychlostí desítek metrů za sekundu, plameny šlehající vysoko k nebi, štiplavý dým který cítíte kilometry daleko, exodus všeho živého z dosahu plamenů, potemnělá obloha a déšť popela snášející se na krajinu. To vše vytváří mimořádně intenzivní atmosféru.

Předně je třeba vědět, že více než polovina kalifornských ekosystémů je na požáru závislá, takže k jejich udržení je oheň potřeba. Jenom ten je schopen snížit množství hořlavé, mrtvé rostlinné hmoty, vyvolat klíčení semen a růst určitých rostlin a kontrolovat nemoci nebo škůdce v krajině. Před evropským osídlením byl oheň v Kalifornii běžný a neustálý. Odhady naznačují, že před rokem 1800 shořelo zhruba 4,5 až 12 milionů akrů ročně. Většinu požárů zapálil blesk, ukazuje se ale také, že domorodé kmeny pravděpodobně spálily až 2 miliony akrů ročně.

Pro srovnání v roce 2020 shořelo v Kalifornii asi 10 milionů akrů, v r. 2019 cca 5 milionů akrů a v r. 2018 cca 9 mil akrů. Letos již shořelo přes 4 miliony akrů, a to je hlavní sezóna teprve před námi. Pokud vás zajímají aktuální i historická fakta, kvalitním zdrojem je https://www.fire.ca.gov/.

Mnoho lidí se mylně domnívá, že vrcholná sezóna požárů probíhá v horkém létě. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení jsou však pro požáry nejzranitelnějšími měsíci září a říjen, přičemž sezóna probíhá od července do listopadu. Podzimní měsíce jsou nejvíce náchylné k lesním požárům kvůli suchému, prudkému větru z pouští, který fouká napříč státem. V červenci je vegetace ještě čerstvá a oheň tak působí menší poškození, pokud bereme v úvahu spálené akry. Horké a suché letní počasí většinou bez deště vysuší vegetaci, která v září a říjnu způsobuje ničivější požáry. Podle Kalifornského Ministerstva lesnictví a požární ochrany se 12 nejničivějších požárů v historii Kalifornie z celkových 20 odehrálo v září a říjnu. Co je však mnohem znepokojivější, 6 z nich hořelo v roce 2020...

Je fakt, že změna klimatu ve smyslu vyšších teplot, srážkového deficitu a dlouhodobého sucha, dramaticky mění průběh a rozsah zdejších požárů. Negativní dlouhodobý dopad má také změna struktury lesů na celém Západním pobřeží. Velmi obecně řečeno vysoký starý les je vůči požáru mnohem odolnější, než lesy mladé a nízké. Intenzívní těžba starých lesů a následná výsadba nového lesa otočila tradiční poměr starý versus nový les z 60% ku 40%, na 40% ku 60%. No a jsme u posledního faktoru, který činí z požárů v Kalifornii téma dne, a to je hustota osídlení v Golden State. Oheň v dnešní době ohrožuje více než 2 miliony domů, což je mnohonásobně více, než v kterémkoliv jiném státě Unie.

Jedna z možností jak do jisté míry regulovat divoké požáry je zakládání tzv. řízených požárů. Tento způsob je však v Kalifornii využíván omezeně, a to zejména z důvodu ne vždy racionálního odporu veřejnosti. Ve státech na jihovýchodě USA je tato metoda používána s úspěchem mnohem více - také díky tomu, že většina lesních ploch je v soukromých rukou.

Na konci října minulého roku jsme bohužel měli možnost poznat, co dokáže nespoutaný živel v obydlených oblastech. V těch dnech foukal silný vítr Santa Ana z pouště o rychlosti až 130 km/h a vlhkosti pouhých 9% - nadarmo se mu neříká "Ďáblův dech". Společně s vegetací na konci října vysušenou na troud, tak vznikla smrtelná kombinace. Pak už stačil jediný výboj z větrem rozhoupaných a zkratovaných drátů vysokého napětí a začalo peklo - Silverado Fire. Oheň se šířil hnán větrem přes Silverado Canyon k severovýchodnímu okraji města. Postavit se mu samozřejmě přímo nedalo. Starosta nařídil okamžitou evakuaci 75 000 lidí, a to zejména z důvodu dusivého dýmu a popela, který vítr nesl přímo do města. Naštěstí v Kalifornii sužované častými zemětřeseními a požáry fungují varovné i evakuační systémy velmi efektivně a lidé jsou docela ukáznění.

Do systému se přihlásíte mobilem, a v případě aktivace systém automaticky detekuje vaši polohu a začnete dostávat informace a instrukce. Komunikace je oboustranná a máte tak možnost přímo požádat o pomoc či podporu.

S požárem bojovalo přes 800 hasičů, 85 hasičských aut, 5 buldozerů a jedna statečná helikoptéra, jelikož širší letecká podpora byla z důvodu extrémního větru velmi omezena. Oheň se šířil bleskovou rychlostí, spálil vše v kopcích za městem na prach a vzápětí dosáhl předměstí. Tam se mu hasiči s 12-ti proudovou severojižní dálnicí za zády postavili. Všichni jsme se modlili, aby oheň nebyl schopen přeskočit obrovskou dálnici a nedostal se tak hlouběji do města. Vyšlo to! Po týdnu vyčerpávajícího boje s ohněm se dálnice, ale i ostatní široké městské bulváry skutečně ukázaly jako účinná bariéra, která zásadně pomohla hasičům ohnivé peklo zastavit (necelé 3 míle od našeho domu).

Musím přiznat, že dopad na psychiku člověka, který zažívá něco podobného poprvé je značný. Silně k tomu přispívá i ponurá atmosféra způsobená dýmem a popelem z požárů, které zastíní slunce (v Kalifornii téměř stále přítomné) a po mnoho dní je šero jako před setměním. Do toho neustále projíždějící auta různých záchranných složek se zapnutými majáky bez sirén, červené a modré záblesky v temnotě, vytvářející zvláštní tichou apokalyptickou realitu, kterou čas od času prořízne šílené houkání vašeho mobilu upozorňující na message od záchranného systému. Všude smrad jako by se všichni kolem rozhodli živit výrobou dřevěného uhlí a vrstva popílku, dusící vegetaci, zvířata i lidi. Paradoxně i těm nejzarytějším odpůrcům masek a respirátorů v oněch dnech nezbylo nic jiného, něž si jednu nasadit, pokud chtěli venku alespoň trochu dýchat.

Silverado Fire pohltil 12 000 akrů a úplně změnil ráz krajiny. Při ochraně města zahynuli dva místní hasiči, které oheň bleskově obklíčil bez šance na únik. Rád bych se zastavil alespoň symbolicky u těchto hrdinů všedního dne, kterými kalifornští hasiči bezesporu jsou. Všechny zdejší komunity jim bez výjimky prokazují úctu a respekt. Všichni se snaží hasičům alespoň nějak kompenzovat obrovské osobní riziko, které podstupují při boji s ohněm, záchraně lidí a jejich majetku - od bezplatných jízd v taxíku, vyhrazených míst k parkování, obědů v restauracích zdarma, po různé úlevy a přednost ve službách nejrůznějšího druhu.

Kalifornie má jednu zvláštnost v organizaci hasičů. Samozřejmě existují lokální (místní a městské) hasičské sbory spadající pod místní samosprávu. Vedle nich však existuje CAL FIRE (California Department of Forestry and Fire Protection) státní agentura odpovědná za ochranu přírodních zdrojů před požárem a správu systému státních lesů s odpovědností za prosazování předpisů o lesní praxi. Její původ pochází z „hnutí na ochranu přírody“ minulého století. Disponuje cca 8000 zaměstnanci a hlavně špičkovým technickým vybavením pro boj s požáry v přírodě, včetně největší letecké hasičské jednotky na světě (cca 60 letadel a helikoptér všeho druhu). Ta v současné době výrazně posiluje nákupem dalších 12 helikoptér Sikorsky S70i Blackhawks schopných tankovat vodu za letu a hasit i v noci. Také nákup sedmi velkokapacitních Lockheed Martin C130H Hercules air tankers ke stávajícím dvaceti třem Grumman S-2T air tankers bude znamenat výrazné posílení možnosti hasit ze vzduchu.

Zpět k Silverado Fire. Jedna věc mne na místních obyvatelích překvapila. Přes bleskovou evakuaci, značný osobní diskomfort a velký stress, nikdo zbytečně nic nekomplikuje a okamžitě po uvolnění krizových opatření jdou všichni do práce, do školy, jakoby se nic nestalo. Nikdo se zbytečně nelituje, ani netraumatizuje. Dáš to, zůstaneš. Nedáš to, odstěhuješ se. Život jde dál a příští týden může přijít "The Big One". Žije se přítomností, ne tím co bylo včera, nebo co bude zítra. Dále jsem pochopil, že bez připravených evakuačních zavazadel a předepsaného vybavení to tady nepůjde. Zejména v situaci kdy máte ještě za humny zlom San Andreas (San Andreas Fault) a země se tu prakticky neustále třese :-D.

Velké překvapení a neobyčejnou podívanou nám připravila opravdu hodně znečištěná atmosféra. Zapadající sluníčko se tu každý večer topí v Pacifiku a může tak klesat velmi nízko k horizontu. Na několik minut se tak dostalo i pod příkrov kouřových mraků a nasvícením ze spodu vymalovalo spektakulární obrazy na obloze podtrhující apokalyptickou atmosféru oněch dní.