Waikiki

Jižní Kalifornie má ty nejkrásnější pláže na světě, to je bez diskuse. Uprostřed mocného Pacifiku však leží jedno úchvatné souostroví, jehož pláže se do jisté míry mohou s těmi Kalifornskými měřit - Hawaii. Pláže tu nejsou ani tak velké, jako spíše divoce krásné. To co je však dělá opravdu jedinečnými je Pacifik, teplý rovníkový oceán, jehož mohutné vlny se tříští o vrcholky několika sopek jimiž v podstatě Havajské ostrovy jsou. Tyrkysově modré průzračné moře, žlutý písek, sytě zelené kokosové palmy a deštný prales, společně s ostrým, jasným tropickým sluncem a zářivě bílými mraky vytváří nekonečně mnoho fascinujících, dech beroucích scenérií. To vše v kombinaci s "no stress" životní filozofií místních obyvatel dostane do kolen každého návštěvníka.

Havajské ostrovy sice objevil James Cook v roce 1778, ale z britského vlivu zbyl už jen Union Jack na Havajské vlajce. Strategický význam ostrovů je nesmírný, a tak je Hawaii od roku 1959, jako samostatný stát, součástí USA. Tvoří ji asi 120 menších a 8 větších ostrovů, kterými jsou ostrov Hawaii, Maui, Kauai, Oahu, Lanai, Molokai, Niihau a Kahoolawe. Jako běžný turista většinou řešíte zda letět na Oahu nebo Maui - myslím, že kdo chce užívat krásy oceánu a deštných lesů, nebo si odpočinout od civilizace volí Maui. Kdo má rád aktivní dovolenou a výpravy za poznáním, zvolí Oahu. Každopádně ale musíte překonat téměř 4000 km vzdálenosti od nejbližšího břehu, kterým je právě Jižní Kalifornie. Na Hawaii tady létá hned několik aerolinek z různých letišť (LAX, LGB, SNA, SAN, atd.) a ceny se mohou lišit - od $200 až $300 mimo sezónu, až po $500 a více v high season. Let trvá obvykle mezi 5-6 hodinami a časový posun vůči US West Coast je minus 3hod (tzn. minus 12hod vůči kontinentální Evropě). Pokud budete chtít, můžete si koupit i pas na přelety mezi ostrovy - vím že to jde např. u aerolinek Hawaiian a Alaska. Každopádně většina návštěvníků ostrovů přistává na mezinárodním letišti v Honolulu (HNL). A odtud je to jenom malý kousek na Waikiki, světově proslulou pláž a turistický resort.

Waikiki, nacházející se na jižním pobřeží Honolulu, byla kdysi hřištěm havajské královské rodiny. Světu se představila v roce 1901, když byl na jejím břehu postaven první hotel, Moana Surfrider. Dnes je Waikiki hlavním letoviskem Oahu a pulzujícím místem setkávání návštěvníků z celého světa. Podél hlavní třídy Kalakaua Avenue najdete prvotřídní obchody, restaurace a zábavní podniky. Waikiki jsou ale hlavně pláže, kde opravdu každý hotelový pokoj je jen dva nebo tři bloky od oceánu (pokud není přímo na pláži).

S horou Mount Leahi (Diamond Head) jako pozadím jsou klidné vody Waikiki ideální pro lekci surfování. Není lepší místo na světě, kde začít s tímto sportem. Budete totiž pod dohledem legendy, olympijského vítěze a otce moderního surfování, samotného Duke Kahanamoku, jehož socha se nachází přímo na pláži, a je tak ikonickým symbolem Waikiki a surfařské kultury na Oahu.

Co se počasí týká je úplně jedno, kdy sem přijedete. Hawaii leží v tropech, a tak tu panuje po celý rok velmi podobné počasí. Střídají se pouze dvě roční období. Letní, panující od května do října, kdy se teplota pohybuje kolem 30°C ve dne a 25°C v noci, a zimní, kdy je teplota v průměru o tři stupně nižší. Kromě teploty je dalším rozdíl v tom, že v zimním období většinou po poledni krátce prší. Jde o teplý tropický déšť, který vždy jasně odhalí turisty. Místní obyvatelé za deště nehnou brvou a pokračují ve své činnosti, aniž by se před vodou nějak chránili. Turisté ale reflexivně vyhledávají přístřešky nebo se chrání pláštěnkami či deštníky. Po chvíli vysvitne tropické slunce a vše se trochu vysuší. Trochu říkám záměrně, protože zde panuje klasická tropická prádelna (vysoká vlhkost vzduchu) podobně jako je tomu třeba v Karibiku či na Floridě, takže úplně suchý není člověk nikdy. Měl jsem možnost zažít na Hawaii obě roční období a z pohledu turistických aktivit v tom zásadní rozdíl vážně není. Vlastně je, v zimě jsou větší vlny!

Ale na Waikiki je víc než jen pláž. Z mnoha dalších atrakcí, jako je Honolulu Zoo a Waikiki Aquarium, Royal Hawaiian Center, Waikiki Beach Walk, si vybere opravdu každý. Jednu věc si ale opravdu nenechte ujít, a to podívat se, jak to vypadá v Pacifiku. Nejjednodušší je využít nabídky některé ze společností nabízejících snorkeling (šnorchlování). Jakmile strčíte na Hawaii hlavu pod vodu, zůstane vám zážitek na celý život. Žádné vybavení nepotřebujete, všechno potřebné včetně jednoduché instruktáže dostanete na palubě lodi. Stačí vám plavky, ručník a krém na opalování. Za pár desítek dolarů vás zavezou půl míle dále od pláže a vyklopí na volném moři nad korálovými útesy a kaňony. Přímo před Waikiki se například nachází podmořský kaňon, kam se přijíždějí nechat čistit rybkami karety obrovské (Pacific Green Turtle). Houpete se na hladině a koukáte na provoz podmořské čistící stanice s hejny ryb a 300 kg želvami povalujícími se na útesu. Btw. obecný název tohoto druhu mořské želvy není odvozen od žádného konkrétního zeleného vnějšího zbarvení. Její název pochází z nazelenalé barvy tuku, který se nachází pouze ve vrstvě mezi jejími vnitřními orgány a krunýřem. V havajštině se želva řekne "Honu" a obrázky či jiná umělecká ztvárnění želv najdete na ostrovech všude - jsou symbolem štěstí a dlouhověkosti.

Šnorchlovat se vydejte brzy ráno, nejlépe již v 8.00 hodin a na menší lodi. Čím později vyrazíte tím je větší pravděpodobnost, že si ugrilujete na slunci záda, a když pak dorazí na místo dalších velké lodi během dopoledne, budete se houpat ve vlnách společně se stovkou dalších nadšenců. Želvám dole je to ale patrně úplně jedno..

Pokud si budete chtít prohlédnou Waikiki i Honolulu z větší perspektivy, určitě zařaďte do svého programu výšlap na Diamond Head. Na první pohled vypadá sice jako hora tyčící se nad Waikiki (viz. pozadí předchozího obrázku), ale ve skutečnosti je to okraj kráteru obrovské neaktivní sopky. Autem či taxíkem (cca $10 z Waikiki) se dostanete tunelem přímo do kráteru k návštěvnickému centru a můžete zahájit výstup na vrchol - 2,5 km (roundtrip) s převýšením 200m. Opět doporučuji přivstat si a vyrazit brzy ráno, stezka je otevřena od 6:00 hodin. Po desáté dopoledne začne přímé slunce měnit vnitřek kráteru i výstup v pekelnou výheň. Pokud vylezete až nahoru, výhled je fantastický. Aloha!