Řidičem v Kalifornii

Získat řidičský průkaz je jeden ze základních rituálů období dospívání amerických teenagerů. A je to pochopitelné, Kalifornie je kolébkou automobilové kultury a automobil zde vždy zásadně promlouval do způsobu života. V podstatě spolu vytvořil v Golden State to, co se nyní nazývá první „auto-civilizací“ na světě. Jezdí zde téměř 30 milionů registrovaných vozů, a tak se není čemu divit, že Kalifornský Department of Motor Vehicles (DMV) je po správci daní, druhý nejmocnější úřad v zemi. Spravuje totiž vydávání řidičských průkazů (Driver License) a povinnou registraci všech vozidel pohybujících se po kalifornských silnicích a dálnicích. Důležitost tohoto úřadu potvrzuje i skutečnost, že "řidičák" je často jediný identifikační doklad (ID), který většina Američanů vlastní. Snahy zavést nějakou formu občanského průkazu či dalšího identifikačního dokladu na federální úrovni, vždy tvrdě narazily u Američanu na odpor. Jinými slovy bez řidičáku se tady neobejdete. A získat ho má svá pravidla.

Začít můžete již v 15 a půl letech a od 16-ti let, pokud zvládnete absolvovat Driver Education, a také Driver Training, zakončený teoretickou zkouškou a následně Driving Testem se zkušebním komisařem, můžete řídit. Je zde několik odlišností od našich evropských zvyklostí. Po té co úspěšně zvládnete teorii, potřebných 50 hodin praxe v řízení auta můžete absolvovat s instruktorem v autoškole, ale také pod dozorem jednoho z rodičů jako spolujezdce. S čerstvým řidičákem v tomto věku nemůžete 12 měsíců jezdit v noci (11 pm - 5 am) a vozit v autě osoby mladší dvaceti let bez přítomnosti dospělého. Rovněž se nesmíte ani dotknout mobilního telefonu pokud sedíte za volantem, a týká se to i všech hands-free zařízení (existuje jediná výjimka - volání na policii 911).

Po dovršení 18-ti let věku většina těchto omezení odpadá.

Pokud se rozhodnete získat Kalifornskou Driver License a již vlastníte řidičák z jiné země, stačí úspěšně projít testem teoretických znalostí místní regulace silničního provozu a následnou praktickou zkouškou - Driving Test. O tomto testu s komisařem úřadu DMV se často vyprávějí neuvěřitelné příběhy. Pravda je však velmi prostá. Komisaři se soustřeďují na dvě věci. Nejprve chtějí vědět a vyzkoušet zda jste si přečetli co vše je požadováno, abyste věděli o svém vlastním autě. Zkoušku totiž děláte výhradně ve vlastním registrovaném a pojištěném voze. Pokud nedokážete správně odpovědět, zkouškou jste neprošli, aniž jste se vůbec rozjeli. Smrtící jsou speciálně v Kalifornii dotazy abyste zapnuli rozmrazovaní zadního skla, zapnuli stěrače, zatáhli ruční/parkovací brzdu nebo otevřeli schránku před spolujezdcem. Ptáte se proč tolik lidí shoří na zdánlivě jednoduchých otázkách? Protože v Jižní Kalifornii nemrzne, prší tak jednou za rok, při parkování zařadíte na automatické převodovce polohu P a o více se nestaráte, rovněž box u spolujezdce nikdo nepotřebuje. Auta jsou tu velká dost, a to co je rozhodující je počet držáků nápojů. Ve dveřích na palubní desce, středové konzole, vpředu, vzadu i v kufru. Já jich mám již z výroby v autě 19, a to vážně nevlastním autobus :-D.

Specialitou je nezbytná znalost ruční signalizace - musíte vědět, jak dát levou rukou z okénka řidiče znamení, že odbočujete vlevo, vpravo nebo zpomalujete do zastavení. Ne, není to úplně ujeté, na silnicích tady občas potkáte vozidla pro které směrová nebo brzdová světla představují zbytečný luxus. Pokud tedy prokážete, že víte jak se vaše auto ovládá, můžete vyrazit na cca 20 minutovou zkušební jízdu. Ale pozor je třeba vypnou všechny kamery a automatické/inteligentní systémy, kterými jsou americká auta tradičně prošpikovaná.

Zkušební komisaři se soustřeďují hodně na to, zda jste schopni udržet neustálý přehled o situaci kolem vozidla a bezpečně manévrovat v provozu. Často je třeba se až teatrálně rozhlížet na všechny strany, přes rameno a do zpětných zrcátek, aby bylo jasné že máte vše pod kontrolou. Záludnosti ale v žádném případě nečekejte. Pokud tedy nepočítáte za neférový požadavek na pět metrů couvání podél krajnice s vypnutým parkovacím asistentem a zadní kamerou :-D.

Pokud jste v Kalifornii jako turisté, můžete zde řídit, pokud vlastníte platné řidičské oprávnění vydané ve vaší vlasti. Je však dobré se předem seznámit s pár odlišnostmi, které jsou pro americký silniční provoz typické.

Okamžitě si všimnete, že auta tu běžně odbočují vpravo na červenou. Ano je to povoleno a podstatně to zrychluje provoz. Musíte ale dát všem v křižovatce přednost a neohrozit chodce. Když už jsme u přednosti v jízdě, zcela běžné jsou tu křižovatky bez semaforu jen se 4 stopkami ve všech směrech. Křižovatkou se projíždí po zastavení v pořadí jak řidiči postupně do křižovatky přijeli. Nedovedu si představit, jak by tohle fungovalo v Čechách... Další velmi častým manévrem, který vás může překvapit je tzv.

U-turn, neboli otočka na křižovatce o 180 stupňů z levého pruhu do protisměru. Křižovatky jsou velké a prostorné a semafory jsou geniálně umístěné většinou až za křižovatkou, takže si nemusíte vykroutit krk, nebo se dívat mimo směr jízdy. Určitě vás překvapí i vzdálenosti mezi vozidly, běžně se dodržuje jednoduchý princip - musíte vidět zadní kola vozu před sebou. Znervózňovat vás bude to, že více než polovina řidičů vůbec nepoužívá směrová světla (i když je to proti předpisům). S tím souvisí i další věc, netrubte, nenadávejte, negestikulujte a vyhněte se očnímu kontaktu s řidiči stojícími kolem vás. Nejsme sice v Texasu, kde má zbraň ve voze téměř každý, ale v případě, že se něco přihodí, můžete nést svůj díl viny za eskalaci či provokaci. Mimochodem tzv. Road Rage (agresívní jízda) je zde nejčastějším proviněním a příčinou nehod (nejrůznější myšky, přejíždění z pruhu do pruhu, tailgating, vybržďování atd.), teprve pak následují mobily a omamné látky.

A co říkají pověstné americké statistiky? Nejčastěji běsní na silnici muži (56%) ve věku 35-50 let, a to za volantem BMW, Land Roveru nebo Audi. Barva auta je obvykle modrá, někdy černá. K incidentům dochází nejčastěji během měsíce září, v úterý a kolem 5:45 pm. :-D

Obecně lze ale říci že provoz je docela ukázněný a plynulý, ono to ani jinak nejde. Při tom množství aut by se nikdo nikam nedostal včas. Všichni jedou stejně rychle, včetně kamionů, jede se na rychlostním limitu a policie neoficiálně toleruje 5-10 mil/h nahoru i dolu. Ne však v obydlených zónách, tam nesmíte limit (30 mil/h) překročit . Pozor hlavně kolem škol, rychlostní limit je velmi výrazně vyznačen (25 mil/h) a jeho nedodržení je považováno témeř za pokus o vraždu. Na tomto místě musím upozornit na školní autobusy (takové ty žluté co znáte z amerických filmů). Pokud zastaví u krajnice a rozbliká červená světla, okamžitě zastavte v uctivé vzdálenosti, a to i v protisměru! Jakékoliv prohřešky v tomto směru jsou velmi tvrdě trestány a tolerance nulová. Btw. víte proč jsou školní autobusy již desítky let z venku stále stejné? Nikdo se neodváží připadnou změnou riskovat, že řidiči ohrozí děti a budou se hájit, že nevěděli, že o jaké vozidlo jde.

Samostatnou kapitolou je jízda pod vlivem omamných látek (DUI) a extrémně hlasitá hudba. Preventivně tady nikdo řidiče nekontroluje, to je nezákonné. Musí existovat důvodné podezření, že řídíte pod vlivem, co se většinou odvíjí od toho, jak se na silnici chováte.

Samozřejmě pokud nabouráte, či se přihodí jiná nepříjemnost a prokáže se, že jste byli pod vlivem, počítejte s daleko tvrdším trestem. Dopravní soudy fungují rychle, ve vězení jste do pár dnů. V případě zranění jiných osob vás může čekat i civilní soud a další postih.

Pokud je vám více než 21 let a popíjíte alkohol či kouříte marihuanu (v Kalifornii legální droga) zavolejte si raději Uber, Lyft nebo Wingz a za volant nesedejte.

V pátek či sobotu večer se často setkáte s auty ze kterých duní pekelně hlasitá hudba nebo se ozývá ukrutný řev motoru, který má speciální úpravu, aby byl v provozu nepřeslechnutelný. V noci to spolehlivě vzbudí celou ulici, psi vyjí, malé dětí brečí, ale projíždějící řidič pravděpodobně žije v přesvědčení že chybějící rozum lze nahradit decibely.... Policie k těmto jedincům přistupuje tak, jako by řídili v opilosti.

Dodržování rychlostních limitů je zde bez diskuse, na více proudových silnicích jedou všichni (včetně velkých tahačů s návěsy) velmi podobnou rychlostí, ale i tady platí, že případná pomalejší vozidla musí jezdit vpravo. Předjíždění je naopak povoleno zleva i zprava. Chce to trochu praxe zvyknout si na jízdu po 6 proudové dálnici, auta jsou všude kolem vás a na chyby moc prostoru není. Klíčové je udržovat bezpečnou vzdálenost před a za vozidlem a při přejíždění z pruhu do pruhu si pečlivě hlídat slepý úhel. Opravdu tady naplno oceníte nejen adaptivní tempomat a automatické udržování vozidla v jízdním pruhu, ale zejména kombinaci kombinaci obou systémů. Hlavně žádné prudké pohyby zejména v situaci, kdy se chystáte odbočit z dálnice, je třeba s dostatečným předstihem zahájit postupné přeřazování z pruhu do pruhu, aby jste se dostali úplně vpravo a mohli odbočit na příslušný Exit. Věřte mi, přes 6 či 8 pruhů to naráz za plného provozu nedáte.

Ještě jedna věc, kterou jsem v Evropě neviděl. Jde pro změnu o nájezdové rampy na dálnice. V době špičky regulují plynulost nájezdu speciální semafory (jen červená a zelená), blikající v rychlém sledu. Pokud jsou v provozu, upozorní vás včas svítící nápis "Meter On" na začátku rampy.

Závěrem pár slov o americké policii, Pokud vás sleduje policejní auto se zapnutými majáky a/nebo sirénou snažte se co nejrychleji dostat doprava a zastavit na bezpečném místě. Během tohoto manévru zůstaňte v klidu a dodržujte dopravní předpisy! Po zastavení vypněte motor, stáhněte okénko u řidiče a poležte ruce viditelně na volant.

Je-li tma, můžete rozsvítit vnitřní osvětleni vozu. Policejní vůz zastaví za vámi a policista bude přistupovat k vašemu vozu zezadu. Nevystupujte z vozu, nešahejte si do kapes či do přihrádky spolujezdce! Tato chvíle je nejkritičtější a policista nebude váhat použít zbraň pokud bude mít podezření se je v ohrožení vašim konáním. Vyčkejte s rukama na volantu dokud vás neosloví a řekne vám co máte udělat. Většinou požádá o řidičský průkaz, doklad o registraci a pojištění vozidla. Pokud jste zahraniční turista tak budete potřebovat pas. Zdejší policie má většinou přímo ve voze technické vybaveni umožňující online ověření všech dokumentů. Pokud zvládnete tuto kritickou fázi interakce s policejní hlídkou, zůstaňte i nadále klidní, nehádejte se odpovídejte krátce a jasně, nejlépe jedním slovem a řiďte se pokyny policisty. Můžete dostat otázku, zda máte ve voze zbraně, omamné látky či "něco jiného co by tam nemělo být". Pokud má policista podezření, že nemluvíte pravdu, může vás nechat vystoupit a vás i vůz prohledat. Nemusíte s tím souhlasit, ale nesmíte mu v tom bránit. Většinou ale dostanete jen ústní varování (zvláště jako cizinec), ale může to být i pokuta. Pokud jste obviněn, z řízení pod vlivem omamných látek (DUI), jde o vážný problém. Snažte se mluvit co nejméně (Máte právo nevypovídat!) a sežeňte si co nejdříve právníka.

Doufám, že jsem vás moc nevyděsil, ale taková je realita. Téměř není den aby v místních zprávách neukazovali stíhání podezřelého řidiče, který nereagoval na policejní hlídku. Američané obecně policejní honičky zbožňují, myslím tedy ty v televizi. Zpočátku jsem vůbec nechápal co se děje, když náhle televize přerušila běžící pořad a přepnula na přímý přenos ze zpravodajského vrtulníku, který přenášel tzv. pursuit (pronásledování) podezřelého ujíždějícího ulicemi a po dálnicích Los Angeles. Obyčejně tak visí ve vzduchu kromě policejních vrtulníků, hned několik vrtulníků místních zpravodajských stanic se špičkovou televizní technikou umožňují rozpoznat obličeje na kilometrovou vzdálenost a přenášet tak reality show do milionů domácností "live".

Přenosy trvají i několik hodin a někdy jsou opravdu korunovány řízeným nabouráním se policejního cruiseru do auta podezřelého. Často mívám pocit, že podezřelý dobře ví, že je televizní hvězdou dne a patřičně si to užívá, nehledě na následky :-D